Smlouva o smlouvě budoucí

Smlouva o smlouvě budoucí je právní jednání, kterým se smluvní strany zavazují v budoucnu uzavřít finální smlouvu.

Jedná se o vhodný instrument pro případ, kdy smluvní strany jsou již předběžně dohodnuty na obsahu a uzavření smlouvy, ale z určitých důvodů jí v danou chvíli nechtějí nebo nemohou uzavřít.

Finální smlouva by pak měla uzavřena do jednoho roku od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, lze však sjednat i odlišnou lhůtu, a to na výzvu jedné ze smluvních stran. Poté co je výzva učiněna, měla být finální smlouva uzavřena bez zbytečného odkladu. Opět však lze lhůtu ujednat jinak, dle potřeb smluvních stran a s ohledem na charakter dané transakce. Pokud není výzva učiněna v dané lhůtě, povinnost uzavřít finální smlouvu zaniká.

Pokud zavázaná smluvní strana nesplní povinnost uzavřít finální smlouvu tak, jak bylo ve smlouvě o smlouvě budoucí ujednáno, lze se obrátit na soud, aby určil obsah finální smlouvy. Také je možné sjednat, že obsah finální smlouvy určí jiná osoba. To může být vhodné proto, aby byl obsah finální smlouvy určen co nejrychleji. Obsah smlouvy pak musí být určen vzhledem k účelu, který mělo uzavření smlouvy sledovat.

Smlouva o smlouvě budoucí kupní se uzavírá typicky v případě koupě nemovitostí, kdy stavba dosud nebyla dokončena nebo jednotka ještě není vymezena prohlášením vlastníka. Smlouvu o smlouvě budoucí lze však samozřejmě použít i v jiných případech a její obsah přizpůsobit konkrétní věci.

V případě, že potřebujete smlouvu o smlouvě budoucí připravit, revidovat či určit obsah finální smlouvy v soudním řízení, jsem Vám k dispozici.